2. díl seriálu o krmivech pro ryby v zahradním jezírku

Sacharidy nebo glycidy, uhlohydráty či cukry jsou rostlinného původu a ryby je využijí ve formě glykogenu jako zdroj záložní energie a glukózy v krvi a buňkách pro okamžitou dostupnost. Přebytek se ukládá ve formě tělesného tuku. Jako u nás J. Kaprovité teplomilné ryby jsou lépe uzpůsobeny zpracování rostlinné potravy a dokáží strávit například glukózu téměř všechnu. V krmivu jsou zastoupeny sacharidy asi třetinou obsahu, protože kukuřičné, sojové nebo řepkové šroty umožňují spolu s tukem dobrou pojivost pelet.

Vitamíny lze označit jako biokatalyzátory a jsou nezbytné pro zdárný průběhu růstu, metabolických procesů, reprodukce a udržení imunity. Mimo vit. C u některých druhů (na rozdíl od člověka) si je nedokáží syntetizovat samy, proto je musí přijímat v potravě. Nedostatek vede ke zdravotním problémům, poruchám zpracování potravy a následnému zatížení vody. Z toho důvodu i proto, že v často přerybněných zahradních nádržích je dostupnost vitamínů z přirozené potravy nižší, se prémiová krmiva dotují vitaminovými premixy.  Vitamíny A, D, K a E jsou rozpustné v tuku a ryby je takto dokáží „skladovat“ pro pozdější využití při nedostatku, vitaminy řady B a C jsou rozpustné ve vodě a musí být dokrmovány neustále. V krmivu bývají obsaženy do 2%, protože ale během procesu výroby krmných směsí nelze zachovat všechny vlastnosti, doplňují se vitaminy specificky vyrobenými přípravky, které se aplikují spolu s krmivem (Rybafit).

Minerální látky tvoří okolo 4% obsahu těla ryb a jsou nezastupitelné pro stavbu tkání, osmoregulaci, metabolizmus a tvorbu hormonů a enzymů. Většinu makroprvků mohou ryby získat z vody (vápník, hořčík, sodík, chlor, draslík) ostatní (fosfor a síru) z krmiva. Mikroprvky (železo, měď, zinek, mangan, fluor, selen,…) jsou potřeba ve stopových množstvích (mg) na rozdíl od makroprvků (g).

Při posuzování a srovnání krmiv pro ryby s potravou pro nás lidi (nestavím nás na stejnou úroveň, jen chci ukázat krmivo ve vztahu k potravinám a jejich základním složkám, protože jsou pak pro nás snadněji uchopitelné) vidíme, že základní rozdělení a přínos jednotlivých složek jsou velmi podobné, liší se zdroj a do určité míry zpracování. Ošidíme-li naše rybí mazlíčky krmivem chudým na výše uvedené živiny, vyznačující se nevhodným poměrem základních složek bílkoviny/tuky/cukry nebo nízkou biodostupností, tzn. rybí organizmus látky nerozpozná a nezpracuje, vrátí nám náš přístup apatií, nižší odolností vůči nemocem, špatnou kvalitou vody a dodatečnými náklady na jejich léčbu a údržbu vody. Tak na co se dívat při posuzování krmiva pro zájmový neintenzivní (tj. doma na zahradě) chov kaprů, karasů, línů, cejnů?

1. Bílkoviny v krmivu – složení by mělo obsahovat všech 10 EAA by se mělo blížit tabulce a celkový obsah AA by neměl překročit 35% pro kaprovité, aby nedošlo vyššímu zatížení vody amoniakem
2. Tuky v krmivu do 10% s obsahem EFA ( omega 3-, 6-) jako kyselina linolová, linolenová a rovněž rybí tuk s EPA a DHA ( omega 3-), významně přispějí k lepšímu zpracování krmiva a bílkovin
3. Obsah fosforu do 1% znamená nižší následné zatížení vody v rybníčku řasou
4. Krmiva obsahují vitamíny a minerální látky pro co nejúplnější zpracování
5. Poměr bílkoviny/DE ( stravitelná energie) 20-25g/MJ

Některé z důležitých parametrů často na obalu nejsou, protože výrobce uvedl záměrně nebo k vlastní škodě pouze ze zákona povinné informace. Pak je dobré se zeptat na příbalový  či doprovodný informační leták, podívat se na webové stránky výrobce a hledat kromě informace jako jsou celková, metabolizovatelná ME (MJ/kg) nebo stravitelná energie DE v MJ/kg, složení EAA a  EFA. Protože ryby jsou studenokrevní živočichové, mají nižší potřebu energie pro svůj život než teplokrevní živočichové a z hlediska čistého exkrecí nezatíženého životního prostředí pro ryby důležitý poměr bílkovin k DE, který by se měl pohybovat pro kaprovité v poměru 20-25g/MJ.

Váš Vodnář