6 příznaků problémů ryb v jezírku: Na co dát pozor?

Ryby v našich jezírkách mají na rozdíl od suchozemských obyvatel planety velmi omezený životní prostor náchylný na změny. Každé jezírko je malým ekosystémem, kde výpadek funkčnosti jeho části má dopad jak na ně, tak i další vodní tvory. V následujícím článku (nebo v aplikaci https://ryby.vodnar.cz/) vám představíme rychlou orientaci v hledání příčin neduhů ryb, které spojuje chemismus vody a její fyzikální parametry.

Dýchací obtíže
Jedním z velkých problémů jsou dýchací obtíže. Pokud vaše ryba projevuje znaky dýchacích obtíží nebo dokonce troubení, kdy ryby jakoby lapají po dechu na hladině, jedná se o nedostatek kyslíku ve vodě. Ten může být způsobem nevhodnými parametry jezírka i vody.

Fyziologické změny
Nejčastěji se fyziologické změny u postižených ryb projevují na žábrech, šupinách, skřeli nebo očích. Takto byste v těchto oblastech měli pozorovat především změnu barev, přílišné překrvení, otoky, ale i viditelná poškození. Tyto změny mohou být způsobené širokou škálou neinfekčních i infekčních potíží.

Útlum a snížení aktivity
Řadíme sem projevy typu nižší aktivity, malátnosti, pokládání na bok nebo ztrátu orientace, rovnováhy a únikového reflexu. Pokud se od vás teda ryby nechají hladit, není to známkou toho, že vás mají rády, ale tím, že je ve vodě pravděpodobně nedostatek kyslíku nebo má voda nevhodné parametry (amoniak, dusitany a dusičnany, CO2, chlor).

Zahlenění povrchu ryby
Silná vrstva hlenu na kůži, žábrech nebo skřeli, popřípadě matný vzhled hlenu opět napovídá na problémy, které jsou způsobené obranou ryby před nevhodnými složkami obsaženými ve vodě (měď, zinek, chlor, amoniak) nebo nevhodnou hodnotou pH vody.

 
Příliš vysoká aktivita
Domníváte se, že je vaše rybka šťastná, protože si vesele skáče nad hladinu? Nemusí to být nutně pravda, možná je pro ni pouze voda k nevydržení. Za stavu, kdy se ryby chovají celkově neklidně, dělají prudké pohyby, mají svalové křeče nebo křečovité pohyby nebo dokonce bezdůvodně vyskakují nad hladinu, existuje pravděpodobnost, že se jedná o otravu (amoniak, CO2, chlor) nebo parazitické postižení ryb.

Změny příjmu potravy
Posledním varovným signálem, na který se zaměříme, je změna v příjmu potravy. Ve chvíli, kdy vaše ryby přijímají potravu málo nebo ji nepřijímají vůbec, může jít zpravidla o teplotní podmínky ve vodě. Optimální teplota pro kaprovité ryby (KOI kapři, jeseni, karasi,…) se pohybuje mezi 18–28°c, pro chrupavčité ryby (jeseteři) je rozmezí ideální teploty 16–23°c. Při nižších teplotách se snižuje příjem potravy ryb, což je normální. Naopak i příliš vysoká teplota vody snižuje „chuť na jídlo“ ryb, avšak při příliš vysokých teplotách může docházet i k nedostatku rozpuštěného kyslíku ve vodě, což opět může ohrožovat rybí osádku.

Co mám dělat?
Nakonec je nutné si uvědomit, zda se jedná o infekční nebo neinfekční postižení ryb. K tomu je nutné udělat vlastní „průzkum“ podle příznaků, které ryby projevují nebo se poradit o problematice s odborníkem. V situaci, kdy se jedná o infekční projevy, je na místě vyhledat odbornou pomoc. V případě, že se jedná o ta neinfekční je možné si poradit i svépomoci úpravou jezírka nebo jeho vody. V tom by vám mohla pomoct i webová aplikace https://ryby.vodnar.cz/, která se touto problematikou zabývá.