Teplá nebo studená? Tester vám o vodě v jezírku prozradí mnohem víc

Teplá nebo studená? Taková informace týkající se vody stačí uživatelům koupacího jezírka nebo bazénu, ale pro majitele je to málo. Bazén a zahradní jezírko mají jedno společné: aby mohly fungovat, jak od nich očekáváte, musí v nich vládnout biologická rovnováha. A vaším hlavním úkolem tu je ji na jaře nastavit a pak celou sezónu udržovat v normě všechny parametry vody. Bez testeru se tedy neobejdete.

Zatímco bazénová voda je územím nikoho a nemá žádné stále obyvatele (snaha o obsazení lákavého vodního teritoria neustává, nicméně řasy a další nežádoucí „squattery“ udržuje v uctivé vzdálenosti bazénová chemie), zahradní jezírko je jako velký rušný dům se spoustou obyvatel z rostlinné i živočišné říše. V jeho vodě je živo, a kromě nečistot, jež se sem podobně jako do bazénové vody dostanou z okolí, se v jezírku zcela přirozeně vyskytují odumřelé zbytky rostlin nebo přebytečné rybí krmivo.

Filtr v hlavní roli

Jezírko je však specifické tím, že s ohledem na zachování života jeho obyvatel nelze k likvidaci nechtěného použít výkonnou bazénovou chemii.
Samozřejmě i jezírko má u Vodnáře svou účinnou „kosmetickou řadu“, jež bere ohled na jeho vodní obyvatele. Čistota a biologická nezávadnost vody však leží hlavně na bedrech kvalitního filtračního systému a přípravky jsou pouhými doplňky (jakkoliv důležitými). Kdy a jak je máte použít, zjistíte při pravidelných a pečlivě prováděných kontrolách kvality vody. Díky nim budete moci zasáhnout hned, jakmile zjistíte, že něco není v pořádku.

Co potřebujete měřit?

Vodnářem vyvinutý jezírkový tester měří pět nejdůležitějších parametrů vody: pH, karbonátovou tvrdost (KH), celkovou tvrdost (GH), dusitany (NO2) a dusičnany (NO3). Jaké hodnoty jsou v normě a kdy je už záhodno je upravit? Vezměme to popořádku:

● pH

Hodnota pH, která vypovídá o kyselosti a zásaditosti, je zcela zásadní pro všechny živé v jezírku. Určuje chemickou formu látek, jež jsou ve vodě obsaženy, ovlivňuje dostupnost CO² pro rostliny a také zásobování vody kyslíkem.
Pohybuje se na stupnici od 0 do 14, přičemž čistou vodu s pH 7 označujeme jako neutrální. Pro vaši představu: kohoutková voda se na stupnici pohybuje mezi 7,0 a 7,5. Hodnota pH v jezírku má být ideálně 7,0-8,0. Pokud vám tester ukáže pH 6 nebo 8,5, je nejvyšší čas zasáhnout a vrátit hodnotu do normy. Kdybyste nechali pH ještě více klesnout či stoupnout (nad 9,0), riskujete vážné zdravotní komplikace u ryb a možná i jejich uhynutí. Vysoká hodnota pH speciálně v kombinaci s vysokými hodnotami dusitanů a dusičnanů umožňuje vznik čpavku, který ryby spolehlivě usmrtí. Protože se pH vody mění i během dne (například vlivem dešťových srážek), měřte vždy ve stejnou denní dobu a na stejném místě.

● karbonátová tvrdost – celková alkalita (KH)

O vodě říkáme, že je buď tvrdá, nebo měkká. Mluvíme de facto o množství rozpuštěných minerálních látek, kdy jich je v prvním případě hodně, ve druhém málo. Tvrdost vody je však místo od místa jiná, záleží vždy na tom, zda upravuje voda povrchová (z přehrad), nebo podzemní (z vrtů), případně z obou zdrojů. U ze studní a vrtů ovlivňuje výslednou tvrdost charakter podloží, kterým voda protéká. Vápenatá půda tedy produkuje tvrdou vodu, naopak jako velmi měkkou označujeme dešťovou vodu – proto, že nepřijde do kontaktu s horninovými vrstvami, kde se tvoří vápník, hořčík a jejich anionty.

U zahradních jezírek rozlišujeme dva parametry tvrdosti: celkovou tvrdost (GH) a karbonátovou tvrdost (KH, označuje se též jako uhličitanová).

Karbonátovou tvrdost způsobují uhličitany (hydrokarbonáty) vápníku a hořčíku. Tato tvrdost je nejzásadnějším parametrem, chceme-li zabránit kolísání hodnoty pH. Koncentrace uhličitanů vápníku a hořčíku by se měla pohybovat v rozmezí 5-12° KH. Optimální hodnota je okolo 8°KH, protože od tohoto bodu se již nemění pH a zároveň vyšší tvrdost vody nevadí ani rybám.

● celková tvrdost (GH)

Celková tvrdost vody udává koncentraci rozpuštěných solí vápníku a hořčíku. Tyto minerální látky jsou důležitou stavební látkou, kterou potřebují ryby a rostliny pro zdravý růst. Voda v jezírku by měla mít tvrdost (obsah solí) v rozmezí 8-14°dGH nebo 1,5-2,5 mmol/l (1 mmol/l odpovídá 5,61 německého stupně dGH).

● dusitany – nitrity (NO²)

Dusitany značí fekální znečištění, proto jsou vysoce toxické a pro živé obyvatele jezírka znamenají ohrožení na životě. Chováte-li v jezírku KOI kapry, tester by měl ukázat jako maximální hodnotu NO² 0,1 mg/l.

● dusičnany – nitráty (NO³)

Ač je nitrát obecně považovaný za neškodnou látku, obsah dusičnanů v zahradním jezírku s rybami by se dlouhodobě měla pohybovat pod limitem 10 mg/l. A měli byste vědět, že menší KOI kapři reagují na vysoký obsah dusičnanů hůře než větší.

Obsah nitrátů 50 mg/l je mezní hodnota, za níž už začíná proměna dusičnanů zpět na nebezpečné dusitany. Přemíra dusičnanů signalizuje, že systémově není něco v pořádku a jedná se tedy o špatný proces denitrifikace.

Používejte vodu ze známého zdroje
Chcete-li se vyhnout větším problémům, nedopouštějte jezírko vodou z neznámého zdroje. Voda v řece, ve studni či v potoce dokáže zcela rozhodit biologickou rovnováhu, s jejímž nastavením jste si dali na začátku sezóny takovou práci.

Obecně se dá říci, že jakou vodu pijeme, taková se hodí i do jezírka – jen její tvrdost musí být malinko jinde. Ale to už teď víte. Máte přece tester a o naměřených hodnotách víte všechno.