Uložte jezírko k zimnímu spánku

Abyste se s nimi na jaře opět ve zdraví setkali, jděte na to hned. První mrazy už jsou tady!
Samozřejmě nejsnazší to mají ti, kteří si ozdobili zahradu vodní plochou bez bohaté fauny a flóry. Stačí, když z jezírka vypustí vodu (a také ze všech přívodů a vývodů), naplní prázdnou nádrž pískem, listím nebo rašelinou a zakryjí ji. Rovněž musí vyndat veškerou techniku, protože by ji mrazy nenávratně zničily. UV lampu i filtry je třeba vysušit a uložit někam do sucha. To stejné platí i pro čerpadlo – pokud tedy nemáte jezírko hlubší než 80 centimetrů. Pečlivě ho očistěte a uložte do kyblíku s vodou kamkoliv, kde nemrzne.

Pokud v jezírku bydlí živí podnájemníci, vodu vypusťte jen zčásti a po vyčištění opět dopusťte. Čištění je nezbytné – odstraníte ze dna kaly a zbavíte vodu všech organických nečistot. Bez toho by zbytky rostlin, mrtvých živočichů a napadaného listí při rozkladu namíchaly toxický koktejl, který by speciálně pro ryby znamenal rozsudek smrti. Aby se to nestalo, použijte přípravek NA ŘASY kontakt, který vyplaví na hladinu řasy, listí, bahno a další nečistoty, a také dodá do vody potřebný kyslík. A ještě něco: pokud je vaše jezírko obklopené vzrostlými listnatými stromy, zakryjte na podzim jeho hladinu speciální sítí, která spadané listí zadrží, a ušetříte si spoustu práce. 

Hyacint se stěhuje

V případě vodní rostliny nejprve zjistěte, nakolik je ten který druh schopen odolat nižším teplotám a mrazu, a podle toho rozhodněte o případném přestěhování. Například vodní hyacinty, babelka, tropické druhy kapradiny vodní a některé druhy leknínů uvítají přesun do zimní zahrady, sklepa, garáže, podkroví. Nebo kamkoliv jinam, kde teplota neklesá pod 8°C a nepřesahuje 15°C a proniká tam alespoň trochu světla.

Naopak třeba některé druhy stulíku a leknínu a také voděnka mohou zůstat. I když i je čeká menší přesun – na dno, protože na hladině by nepřežily ani ony. Musíte jim dopřát správnou hloubku. Platí, že od 40 centimetrů (ještě lépe však 50 či 70 cm) hlouběji přečkají zimu v pohodě všechny mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Stačí jediné hlubší místo uprostřed jezírka, kam přesunete rostliny z mělčích částí.  

Pokud máte v nádrži i rostliny, jejichž stonky rostou nad hladinu, zaschlé pak při případném zamrznutí hladiny poslouží jako skvělé „nosní dírky“ zajišťující kyslík všem přítomným.

Zahajte rybí dietu

Stejně jako rostliny jsou na zimu a mráz různě citlivé též ryby a želvy. Ještě před začátkem dlouhodobého poklesu teplot pod 0°C se běžné akvarijní rybky a teplomilné želvy s radostí přesunou na jiné vhodné místo (sklep, chodba apod.) o pokojové teplotě. Zvlášť se jim bude líbit v domácím akváriu, kde budete mít přehled o jejich zdravotním stavu a kvalitě vody. Nepohrdnou ale ani starou vanou nebo jinou větší nádobou (zavařovacím lahvím a umyvadlům se raději vyhněte.)

Ostatní zvířecí druhy zvyklé na naše klimatické podmínky, tedy české ryby jako kapr, lín, bílá ryba, sumec nebo amur, a méně choulostivé druhy želv (např. želva nádherná), mohou zůstat v jezírku. Tedy za podmínky, že jim umožníte plavat v hloubce 1 – 1,5 metru, kde neklesá teplota pod bod mrazu. Jen pozor na překrmování ryb, které při v zimě zpomalují metabolismus a upadají do letargického stavu, připomínající „zimní spánek“. Prospěje jim potrava s vyšším obsahem tuků, které ale nesmí být moc, protože nespotřebovaná se
ve vodě kazí.

Bruslit běžte jinam

U zahradního jezírka nesmíte nikdy připustit, aby se z něj stalo v zimě kluziště. Souvislá vrstva ledu by znamenala, že rostliny a ryby zůstanou bez přísunu kyslíku. A co víc, ohrozily by je na životě nebezpečné plyny, jako je čpavek, metan, sirovodík, jež se v jezírku vytvářejí sice malém množství, ale když nemohou unikat do vzduchu, hromadí se pod hladinou.  vytvářejí.

Při podzimním čištění se totiž nikdy nepodaří vylovit všechny zbytky a k odumírání částí vodních rostlin dochází i přes zimu. Jako prevence, jež sníží organické zatížení vody v jezírku na minimum, fungují bakterie, které tyto zbytky zneškodní. Do jezírka je dodáte prostřednictvím přípravku BAENZY Na zimu. Bakterie byste měli do nádrže nastěhovat přibližně v polovině října. A do třetice nezapomínejme, že led na hladině ohrožuje i rostliny. Pokud bychom dovolili sílící vrstvě, aby pronikla až k rostlinám, zahubila by je.

V kabátě klidně, ale sekerou ne

Pokud dojde na nejhorší a hladina zcela zamrzne, je třeba do prorazit dostatečně velkou díru. Ve filmech a pohádkách řeší podobnou situaci obvykle rybáři, kterým souvislý led brání lovit ryby a tak na něj vezmou sekeru. Vy to nedělejte. Hluk a otřesy způsobují rybám stres a to vede ke zvýšené spotřebě kyslíku. Navíc hrozí, že sekerou poškodíte fólii. Rozumnější je použít rozmrazovač, topné těleso nebo plovák proti zamrznutí, a led můžete rozpustit také horkou vodou nebo rozehřátým železem. Postarejte se, aby otvor znovu nezamrznul.

Zamrznutí hladiny předejdete, použijete-li slámy nebo PET lahví. Před silnými mrazy zakryjte hladinu jezírka polystyrénovými deskami, svazky větviček nebo kousky dřeva. Voda nezamrzne, případně se vytvoří jen nesouvislá vrstva slabšího ledu. A aby mělo osazenstvo jezírka k dispozici dost kyslíku, použijte vzduchovací kameny a kompresor. Voda bude stále v pohybu a proud nedovolí, aby vznikl led. A na jaře zase na viděnou!